Blažena Dobrovolská

Vyrůstala v křesťansky založené rodině. Tatínek byl hluboce věřící evangelík, ona sama je dodnes aktivní členkou Českobratrské církve evangelické. Ještě před začátkem německé okupace nastoupila do učení na dámskou a pánskou krejčovou. Svému oboru se však zpočátku nemohla věnovat.

Za protektorátu byla nejprve nuceně nasazena na práci v lese, později v hutích Poldi Kladno. Po konfliktu se svým dílenským mistrem, členem kolaborantské organizace Vlajka, byla počátkem února 1944 za trest přidělena do továrny firmy Junkers v Lipsku. Zde zažívala téměř denně nálety a bombardování.

S několika kamarádkami se v srpnu 1944 rozhodla k návratu do protektorátu. I když neměly povolení, vše dopadlo dobře a paní Dobrovolská se nechala zaměstnat v pobočce Junkersu v Praze Modřanech.

Po válce se usadila v Praze. Doplnila si vzdělání střihačskou školou a absolvovala praxi v kožešnictví. Chtěla si založit vlastní živnost, ale po změně politického režimu v roce 1948 to nepřicházelo v úvahu. Celý život pracovala jako krejčová. Sama vychovala syna.