Karel Jakeš

Po dokončení měšťanské školy nastoupil v patnácti letech jako učedník do obchodu s koloniálním zbožím. V srpnu 1942 dostal obsílku s příkazem k odjezdu do Berlína. Byl nuceně nasazen k Říšské poště.

Když se v říjnu 1943 dostal na krátkou dovolenou domů, byl rozhodnut se do Německa již nevrátit. V prosinci 1943 byl zatčen a odsouzen ke dvěma měsícům vězení v pracovně-výchovném táboře v Plané nad Lužnicí.

Po vypršení trestu byl převezen do Prahy. Rozkazu k návratu do Berlína opět neuposlechnul a „načerno“ se nechal zaměstnat v Praze. Po pár týdnech byl vypátrán a na více než tři měsíce uvězněn v Mirošově u Rokycan.

Závěr války strávil opět v Berlíně. Až do začátku boje o německé hlavní město byl svědkem 262 leteckých útoků. Poté již bylo náletů nepočítaně – bombardovalo se takřka nepřetržitě.

Pan Jakeš měl ale štěstí a vrátil se ve zdraví domů. Po válce pracoval opět v obchodě a dále také v místní a okresní samosprávě. Velmi aktivní byl při vyřizování odškodnění obětí nacismu a ve Svazu nuceně nasazených na Českobudějovicku (předsedou SNN okresu Český Krumlov).